Dokumenty a zdroje o větrných elektrárnách

2) Vizuální smog z větrných elektráren

Vizuální smog způsobený větrnými elektrárnami představuje reálný zásah do krajinného rázu i kvality života obyvatel. Neustálé blikání světel, především červených na vrcholcích turbín nebo na koncích jejich lopatek, působí rušivě zejména při dlouhodobé nebo opakované expozici. V noci se mohou tato světla jevit jako pohybující se červené body na obzoru, což narušuje přirozené tmavé prostředí venkova, znemožňuje pozorování noční oblohy a může být vnímáno jako stresující podnět – obzvláště v klidových částech obcí. Tento druh světelného znečištění má tedy nejen estetický, ale i psychosociální dopad na místní obyvatele.

Z přehledové studie vyplývá, že větrné elektrárny jsou často hodnoceny jako výrazný prvek vizuálního smogu: jejich přítomnost narušuje krajinný ráz a způsobuje pocit přetížení vizuálních vjemů. Velké pohyblivé objekty (např. lopatky turbíny) vnímané v panoramatu krajiny přispívají ke konceptu vizuálního smogu, který snižuje estetickou kvalitu místa a identitu krajiny.

Obzvláště u venkovských oblastí, kde je soudržnost krajiny významným prvkem každodenní estetiky a kulturního prožitku, vede přítomnost takových konstrukcí k pocitu estetické degradace, snížení oblíbenosti místa a někdy i dopadu na hodnotu nemovitostí.

Počet turbín a jejich vztah k orientačním liniím krajiny (hřebeny, výhledy) má výraznější negativní dopad než jejich samotná velikost. Čím je více viditelných turbín v rámci zorného pole, tím vyšší je vnímání narušení krajiny a pokles její soudržnosti.

A Systematic Literature Review and Analysis of Visual Pollution (anglicky)

Hangyu Gao, et al., 2024

Studie upozorňuje na významný dopad vizuálních jevů spojených s provozem větrných turbín, zejména tzv. shadow flickeru – rychlého stroboskopického stínění způsobeného otáčejícími se lopatkami při nízkém slunci.

Tento jev je častou součástí tzv. vizuálního smogu, který zahrnuje i samotnou přítomnost velkých pohyblivých objektů v krajině, narušení horizontu a pocit neustálé vizuální stimulace.

Studie zjistila, že při denní expozici shadow flickeru nad 30 minut výrazně roste riziko silného obtěžování obyvatel – až na 21 %. Každá další minuta zvyšuje riziko negativní reakce. I když se neprokázala přímá souvislost s konkrétními nemocemi, dlouhodobý vizuální diskomfort, zejména v kombinaci s hlukem a vibracemi, přispívá ke zvýšené míře stresu, narušení psychické pohody a zhoršení kvality života. Tento efekt je obzvlášť citelný u lidí s vyšší citlivostí na vnější podněty, seniorů a osob pracujících z domova.

Estimating annoyance to calculated wind turbine shadow flicker is improved when variables associated with wind turbine noise exposure are considered (anglicky)

Sonia A Voicescu, et al., 2016

3) Větrné elektrárny mění mikroklima: více turbulence, tepla i vlhkosti v krajině

Větrné elektrárny neovlivňují pouze krajinný ráz a hlukovou zátěž, ale mají také významný dopad na mikroklima v jejich okolí. Moderní výzkumy ukazují, že rotory turbín narušují přirozené proudění vzduchu a zvyšují turbulenci, čímž dochází ke změně tepelné a vlhkostní bilance v nižších vrstvách atmosféry. To může vést k nočnímu oteplení, změnám v proudění větru a k odlišnému rozložení vlhkosti, což má důsledky jak pro vegetaci, tak pro půdní podmínky. Tyto efekty se mohou projevovat i několik kilometrů od samotné větrné farmy a ukazují, že dopad VTE je komplexnější, než se často předpokládá.

Větrné elektrárny výrazně ovlivňují atmosférickou mezní vrstvu (ABL) v okolí turbín a celé farmy. Hlavním efektem je zvýšení turbulence v závětří turbín, které způsobuje zpomalení větru až o 20–40 % ve střední části farem a změny směru proudění. Turbulence zároveň zvyšuje vertikální míchání tepla a vlhkosti, což může vést k mírnému nočnímu oteplení a redistribuci vodní páry mezi vrstvami. Dlouhodobé modelové studie ukazují, že tyto efekty jsou nejvýraznější v oblasti několika kilometrů za farmou a závisí na hustotě a rozmístění turbín a meteorologickém pozadí. Wake efekty a turbulence mají přímý dopad nejen na energetickou účinnost sousedních turbín, ale i na mikroklima, půdní vlhkost a lokální vegetaci.

Observations Show That Wind Farms Substantially Modify the Atmospheric Boundary Layer Thermal Stratification Transition in the Early Evening

D. A. Rajewski, et al., 2020

Přehledová studie upozorňuje, že vliv větrných elektráren na místní klima je nejvýraznější během stabilních nočních podmínek. V těchto situacích totiž turbulence vznikající za rotory turbín míchá teplejší vzduch z vyšších vrstev směrem k povrchu, což vede k lokálnímu oteplení a narušení přirozené teplotní stratifikace. Intenzita tohoto jevu se přitom významně liší podle charakteru terénu, hustoty a rozmístění turbín i konkrétních meteorologických podmínek. Studie zdůrazňuje, že dopady na mikroklima proto nelze zobecňovat, ale je nutné je posuzovat vždy s ohledem na konkrétní lokalitu.

Localized Eco-climatic Impacts of Onshore Wind Farms: A Review

Jia Ze, et al., 2024

4) Stínové blikání: v ČR bez limitu, jinde přísně omezeno na 30 hodin ročně

Stínové blikání (shadow flicker) u větrných elektráren vzniká za souhry několika specifických podmínek. Jde o optický jev, kdy otáčející se lopatka přerušuje přímý sluneční paprsek a vrhá pulzující stín na okolní objekty. Aby k němu došlo, musí být splněny tyto okolnosti:
slunce je nízko nad obzorem (cca 10°–15°), tedy ráno po východu nebo večer před západem,
turbína stojí mezi sluncem a pozorovatelem (dům leží "ve směru stínu"),
obloha je jasná, protože při zatažené obloze se efekt neprojevuje,
vzdálenost k turbíně je menší než cca 3 km (podle výšky a velikosti rotoru).

Kdy je riziko největší?
Nejhorší situace nastává večer při západu slunce na západním horizontu – stín směřuje přímo k zástavbě.
V zimě je jev častější a delší, protože slunce zapadá pod nízkým úhlem a jeho paprsky zůstávají déle v příhodné poloze.
V létě je naopak efekt krátký a vzácný – slunce zapadá strměji a stíny jsou kratší.

Jak daleko stín sahá?
Maximální délku stínu určuje výška turbíny, délka lopatek a úhel slunce. Při extrémně nízkém úhlu (1–2° nad horizontem) může stín dosáhnout až 10–15násobku výšky turbíny, tedy u 200 m vysoké turbíny teoreticky 2–3 km. Přesto je obtěžující efekt stínového blikání pro člověka vnímatelný spíše do vzdálenosti 1,5–2 km.

Jak často k blikání dochází?
V praxi se jedná o několik minut denně a jen v určité části roku, kdy poloha slunce přesně odpovídá linii „slunce – turbína – dům“. Hodnotí se spíše kumulativní zatížení.

V ČR zatím neexistuje žádný závazný limit pro stínové blikání větrných elektráren. V řadě evropských zemí je ale situace jiná – například v Německu platí pravidlo, že obydlí nesmí být vystaveno více než 30 hodinám stínového blikání za rok a maximálně 30 minutám denně. Podobné limity přijalo také Rakousko či Švédsko, kde se používají ještě přísnější metodiky výpočtu. Ve Velké Británii jsou stanoveny doporučené limity a investoři musí při povolování prokazovat, že je dodrží. Tyto normy ukazují, že v zahraničí se s negativními dopady stínového blikání na kvalitu života obyvatel vážně počítá, zatímco v ČR je tato otázka zatím ponechána bez jasné právní úpravy.

Systematický přehled ukazuje, že vizuální vlivy větrných turbín – zejména jejich stálá přítomnost v krajině a fenomén stínového blikání – mohou významně ovlivňovat vnímání obyvatel a jejich pohodu. Metaanalýza 17 studií z 19 publikací potvrdila, že u části populace dochází ke zvýšené míře rušivosti, narušení spánkových vzorců a k subjektivním pocitům stresu. Tyto efekty nejsou vždy přímým zdravotním rizikem, ale dlouhodobě mohou přispívat ke zhoršení kvality života. Významnou roli hraje kombinace více faktorů – vizuální dominance turbín, stínové blikání i akustické projevy. Studie zdůrazňuje potřebu komplexního posuzování těchto vlivů při plánování větrných farem, protože jejich dopad se liší v závislosti na lokalitě, vzdálenosti a individuální citlivosti obyvatel.

The influence of wind turbine visibility on the health of local residents: a systematic review

Alice Freiberg, et al., 2019

Studie zkoumala vnímání stínového blikání, hluku a osvětlení od větrných turbín u obyvatel žijících do 1,6 km od farem. Výsledky ukazují, že stínové blikání a vizuální kontakt s turbínami mohou významně zvyšovat subjektivní míru nepohodlí a stresu — zejména pokud jsou turbíny v přímé linii se sluncem a obytnou zástavbou. Studie zároveň poukazuje, že nejcitlivější reakce jsou v prostorách vybavených osvětlením, a že je důležité komplexně monitorovat všechny tři zdroje rušení současně, protože jejich kombinovaný dopad je výrazně silnější než efekty jednotlivě.

Autoři studie zdůrazňují, že délka a četnost vystavení se stínovému blikání hraje klíčovou roli v míře obtěžování. Krátkodobé epizody vnímali účastníci jako snesitelné, ale opakované a dlouhodobé působení vedlo k vyšší míře stresu a negativnímu emočnímu naladění. Výzkum také ukázal, že subjektivní citlivost jednotlivců je velmi rozdílná – někteří obyvatelé reagovali podrážděností a poruchami spánku, zatímco jiní rušení nevnímali téměř vůbec. Autoři proto doporučují brát v úvahu nejen technické limity (např. počty hodin blikání), ale i sociální a psychologické faktory, aby bylo možné minimalizovat konflikty mezi provozem větrných farem a kvalitou života místních komunit.

Monitoring annoyance and stress effects of wind turbines on nearby residents: A comparison of U.S. and European samples

Gundula Hübner, et al., 2019

5) Nová legislativa pro VTE - RED III a ZOZE

Směrnice EU 2023/2413 – RED III zavedla pojem akcelerační oblasti a stanovila pro ně kratší povolovací lhůty. V akceleračních oblastech nesmí povolovací řízení trvat déle než 12 měsíců, u repoweringu a instalací do 150 kW max. 6 měsíců. Zároveň určila, že do 21. 2. 2026 mají členské státy tyto oblasti vytipovat a vymezit a že projekty OZE se považují za převážně ve veřejném zájmu.

Navrhovaná právní úprava reaguje na nový rámec energeticko-klimatických cílů, který byl stanoven Evropskou radou do roku 2030. Zahrnuje závazné snížení emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent oproti úrovni z roku 1990, dosažení alespoň 42,5 % podílu energie z OZE na celkové spotřebě. Navrhovaná právní úprava přispívá k plnění Zelené dohody pro Evropu, která klade důraz na přechod ke klimatické neutralitě do roku 2050.

Zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (účinný od 1. 8. 2025) zavedl pojmy nezbytná oblast a akcelerační oblast a popisuje jejich vymezování a účinky v územním plánování i v povolovacích procesech.

Nezbytné oblasti pro VTE vymezuje vláda v Politice územního rozvoje; z nich se pak odvozují konkrétní akcelerační oblasti v zásadách územního rozvoje krajů (ZUR) nebo v územních plánech obcí.

Akcelerační oblasti se vymezují uvnitř nezbytných oblastí a nelze je zřídit na evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech, zvláště chráněných územích a na územích, která vláda vymezí kvůli ochraně ŽP, památek, obraně a bezpečnosti státu, létání nebo veřejné meteorologické službě. Přednostně se využívají umělé a zastavěné plochy (dopravní infrastruktura, parkoviště, průmyslové areály, skládky, narušené plochy apod.). Pro každou akcelerační oblast se vydává územní opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních, které sjednocuje požadavky a kompenzační opatření, je závazné pro navazující územní dokumentaci a má mapovou přílohu s vyznačením území.

Zákon 249/2025 novelizuje stavební zákon a zákon o jednotném environmentálním stanovisku (JES), aby akcelerační oblasti byly přímo zanesitelné do nadřazených i místních dokumentací a aby JES pokrývalo dotčené složky (zemědělská půda, ZPF, POZ, výjimky atd.). Samotné lhůty (12/6 měsíců) stanoví směrnice RED III a český zákon na ni přímo odkazuje a nastavuje procesní rámec (jednotné podmínky, JES, navázání na stavební řízení), aby bylo možné lhůty splnit. Pro projekty větrných elektráren v akceleračních oblastech platí max. 12 měsíční povolovací řízení podle čl. 16a RED III (s výjimkami dle směrnice).

Poplatek pro obce 50 Kč/MWh z energie vyrobené VTE

Zákon o urychlení využívání OZE zavádí poplatek za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru. Poplatek 50 Kč/MWh se odvíjí od skutečně vyrobené energie a obci ho platí investor. Obce budou mít možnost individuálních domluv včetně možnosti snižovat poplatek koeficientem ze zákonem stanovené 1 až na 0, pokud si obce s investorem sjednají jiné kompenzace nebo přínosy. Poplatek se vztahuje pouze na nové větrné elektrárny povolené po účinnosti zákona. Výnos z poplatku bude z 98 % připadat obci, na jejímž území elektrárna stojí. 2 % bude dostávat správce poplatku, kterým bude úřad obce s rozšířenou působností podle polohy VTE.

Zákon o urychlení rozvoje OZE zavádí akcelerační oblasti, které budou vymezovány ve spolupráci státu s krajskými úřady a obcemi v územních plánech obcí, v zásadách územního rozvoje kraje (ZUR) a v územním rozvojovém plánu státu (URP). Každá akcelerační oblast projde podrobným biologickým a environmentálním hodnocením (SEA). Orgánem příslušným pro vydání jednotného environmentálního stanoviska v oblastech pro urychlení využívání OZE bude krajský úřad.

Zákon neomezuje výstavbu větrných elektráren mimo akcelerační oblasti, kde bude posuzován vliv na životní prostředí v rámci povolování konkrétního záměru vedeného stavebníkem (EIA). U projektů v akceleračních oblastech bude proces rozdělen. Část posouzení bude provedena již během vymezování akceleračních oblastí pomocí SEA a část v rámci povolování konkrétního záměru vedeného stavebníkem. Zákon zjednodušuje povolovací řízení a přináší možnost stavět VTE v zastavěné oblasti bez změny územního plánu nebo bez povinnosti EIA u menších větrných parků do tří turbín. Jednodušší schvalování se bude týkat nejen samotných zdrojů elektřiny, ale i navazující infrastruktury, jako jsou transformátory, elektrická vedení nebo akumulátory.

Oblasti pro urychlení využívání OZE mají být vymezeny do 21. února 2026 v rozsahu, který je významný z hlediska plnění cílů stanovených ve směrnici RED III. Zákon stanovuje zásadu, podle které je nezbytné upřednostňovat umělé a zastavěné plochy. Při vymezení akceleračních oblastí se  bude posuzovat příhodnost místních podmínek pro solární nebo větrnou elektrárnu, ale také možnosti jejich přímého napojení na přenosovou a distribuční soustavu i případného ukládání energie přímo v místě zdroje. 

Zákon č. 249/2025 Sb. o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (ZOZE), účinný od 1.8.2025

Nařízení Rady Evropské unie pro urychlení zavádění energie z OZE

Naléhavé opatření Rady EU stanovilo rámec pro zrychlení zavádění energie z OZE z důvodů válečného konfliktu Ruska a výjimečné energetické situaci členských států EU. Cílem nařízení je ukončení závislost EU na ruských fosilních palivech a zároveň dosažení přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku. Nařízení Rady EU 2022/2577 platilo do 30. 6. 2025.

Nařízení Rady EU o modernizaci větrných elektráren, odst. (13)
Modernizace stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů má významný potenciál k rychlému zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů, a tím umožňuje snížit spotřebu plynu. Modernizace umožňuje pokračovat ve využívání lokalit s významným potenciálem energie z obnovitelných zdrojů, což snižuje potřebu určovat nové lokality pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Modernizace větrných elektráren s účinnějšími turbínami umožňuje zachovat nebo zvýšit stávající kapacitu, avšak s menším počtem větších a účinnějších turbín. Modernizaci napomáhá rovněž již existující připojení k soustavě, pravděpodobná vyšší míra přijetí ze strany veřejnosti a poznatky o dopadech na životní prostředí.

Nařízení Rady EU o stavu větrných elektráren, odst. (14)
Odhaduje se, že v letech 2021 až 2025 dosáhne konce své běžné 20 leté životnosti kapacita větrné energie na pevnině ve výši 38 GW. Vyřazení těchto kapacit z provozu namísto jejich modernizace by vedlo k podstatnému snížení stávající instalované kapacity energie z obnovitelných zdrojů, což by dále zkomplikovalo situaci na trhu s energií.

6) Energetická vize 21. století

Článek Ing. Vladimíra Vlka energetického poradce, který byl na straně občanů
ve veřejné debatě na Sokolovně v Černovicích dne 17.6.2025

Předkládaný dokument dává pohled na současnou evropskou a českou energetiku a snaží se nalézt důvody zdražování energie včetně návrhu krátkodobých a dlouhodobých opatření prodiskutovaných s energetickými experty. Návrh na řešení udržitelné energetiky vychází z reálných podmínkách výroby a spotřeby energie s dopadem na jejich ceny a byl vypracován na základě diskusí v odborném zázemí.

7) Vliv větrných elektráren na zvířata

Dopady větrných elektráren na zvířata mohou být nepřímé, zpožděné nebo obtížně měřitelné bez dlouhodobého sledování. Patří mezi ně chronický stres v důsledku dlouhodobého působení hluku a vibrací, změny v potravním chování a omezení přístupu k potravním zdrojům v důsledku vyhýbání se oblastem v blízkosti turbín, nebo narušení tradičních migračních tras a domovských areálů. Tyto dopady mohou ovlivnit stabilitu populací i ekologickou rovnováhu v daném území.

Jak daleko jsou ptáci, netopýři a suchozemští savci vytlačováni z rozvoje větrných elektráren na pevnině?

Systematický přehled analyzoval 160 případů z 84 studií. V 63 % případů ptáků, 72 % případů netopýrů a 67 % případů savců byl hlášen posun. Bylo zjištěno vyhýbavé chování ptáků – dravců, vodních ptáků i malých pěvců – s průměrným narušením prostoru až do 500 m, přičemž u druhů jako je jeřáb, sova nebo sob může vyhýbání dosáhnout až 5 km. Netopýři byli v průměru posunuti až do vzdálenosti 1 km ve 21 z 29 případů. Degradace biodiverzity v důsledku ztráty stanovišť a vysídlování volně žijících živočichů v okolí větrných elektráren byla potvrzena.

How far are birds, bats, and terrestrial mammals displaced from onshore wind power development? – A systematic review (anglicky)

Tolvanen Anne, et al., 2023

Větrné turbíny způsobují chronický stres u jezevců (Meles meles) ve Velké Británii

Chronický stres u zvířat v důsledku provozu větrných turbín byl prokázán měřitelnými biologickými ukazateli (kortizol, kortikosteron), hormonálními změnami a chováním. Vědecká studie prokázala, že větrné turbíny mohou způsobovat chronický stres u jezevců. Výzkum porovnal hladiny stresového hormonu kortizolu v srsti jezevců žijících v blízkosti turbín a mimo jejich dosah. Výsledky ukázaly, že jezevci nacházející se do 1 km od turbín měli až o 264 % vyšší koncentrace kortizolu, což je jasný ukazatel dlouhodobé stresové zátěže. Tato fyziologická reakce přetrvávala i několik let po instalaci turbín, což podle autorů poukazuje na trvalý dopad hluku, vibrací a narušení teritoria.

Wind turbines cause chronic stress in badgers (Meles meles) in Great Britain. (anglicky)

Agnew Roseana, et al., 2016

Vyhýbají se suchozemská zvířata oblastem v blízkosti turbín ve fungujících větrných elektrárnách v zemědělské krajině?

Studie sledovala chování srnců, zajíců a lišek v zemědělské krajině s větrnými elektrárnami na jihovýchodě Polska. Výzkum prováděný pomocí sledování stop ve sněhu během zimních měsíců odhalil, že srnci a zajíci se vyhýbají oblastem až do 700 m od větrných turbín, přičemž hustota jejich stop výrazně klesá jak uvnitř větrné farmy, tak v jejím bezprostředním okolí. Naproti tomu lišky vykazovaly nižší četnost ve větrných farmách než v kontrolních plochách, i když bez jasné souvislosti se vzdáleností od turbín. Studie ukazuje, že hluk, vibrace a vizuální rušivé vlivy turbín mají významný dopad na prostorové využívání území suchozemskými savci.

Do terrestrial animals avoid areas close to turbines in functioning wind farms in agricultural landscapes? (anglicky)

Lopucki Rafal, et al., 2017

Větrné elektrárny způsobily úhyn 150 až 300 poštolek, stěhovavého druhu ohroženého vyhynutím

Francouzský soud v pondělí nařídil na čtyři měsíce zastavit provoz větrné farmy s 31 turbínami na jihu země, aby ochránil hnízdící poštolky jižní. Deset energetických společností zároveň uznal odpovědnými za smrt 160 ptáků a netopýrů včetně chráněných druhů, informovala agentura AFP.

Francouzský soud pozastavil provoz větrné elektrárny kvůli ochraně ptáků. Měla jich zlikvidovat až 160

8) Vliv větrných elektráren na ptáky

Větrné elektrárny mohou být pro ptáky rušivým prvkem, ke kterému se neodvažují přiblížit, využitelný prostor v krajině se pro ně zmenšuje, ptáci jsou vytěsňováni z tradičních lokalit svého výskytu. Dále migrační bariérou, které se snaží vyhnout, což zvyšuje jejich výdej energie. A též přímým nebezpečím, které plyne z rizika kolize s lopatkami rotoru.

Větrné elektrárny mohou na ptáky působit negativně v několika směrech
- ptáci, kteří danou lokalitu využívali, se okolí VE vyhýbají, tzn. ztrácejí vhodný biotop k životu;
- VE představují bariéru, které se ptáci při přeletech mezi potravními stanovišti, hnízdišti, zimovišti a pelichaništi musejí vyhýbat, což negativně ovlivňuje jejich energetickou bilanci;
- VE ptáky ruší, takže musejí hledat jiná místa k odpočinku;
- hrozí riziko kolize s VE, jejímž důsledkem bývá úhyn jedince. I malá míra kolizí může mít vliv na populaci, zvláště pak jsou-li postiženy velké druhy s nízkou mírou reprodukce.

Nejhorší dopady na ptáky mají velké větrné parky nebo kumulace menších.

Citlivost ptáků na větrné elektrárny z hlediska KOLIZE:
čápi, husy a labutě, kachny, dravci, brodiví, sovy, tetřevovití

9) Ochrana ptactva Černovicka

Plánovaná výstavba větrných elektráren v okolí Černovic představuje vážné riziko pro volně žijící ptáky. Hrozí časté kolize s lopatkami turbín, narušení migračních tras a zničení přirozených hnízdišť a potravních stanovišť. V oblasti se vyskytují chráněné druhy jako orel mořský, čáp černý nebo moták pochop, jejichž populace jsou zranitelné i při menších zásazích do prostředí. Český zákon o ochraně přírody i evropská legislativa výslovně zakazují činnost, která vede k úhynu nebo vyrušení těchto ptáků. Přesto má být v naší krajině postaveno několik větrných elektráren.

Riziko přímé kolize ptáků s lopatkami turbín
Větrné elektrárny představují přímou hrozbu pro letící ptáky, zejména v období migrace, rozmnožování a hnízdění.
Podle ornitologických studií je úmrtnost ptáků v okolí větrných parků významná, zejména u větších druhů (čáp, orel, husa, jeřáb). V oblasti Černovic se nachází nebo protíná migrační trasa několika druhů chráněných podle českého i evropského práva (např. orel mořský, moták pochop, čáp černý, luňák červený, jeřáb popelavý).

Narušení migračních tras a krajinných koridorů
Větrné elektrárny narušují přirozené tahové a letové koridory ptactva – ptáci se jim snaží vyhýbat, mění trasy, snižují energii potřebnou k migraci. Migrující ptáci nad Vysočinou využívají termické proudy a větrné proudění, právě v místech plánovaných turbín. Umístěním větrných elektráren do migrační trasy dochází k faktickému znehodnocení těchto biokoridorů.

Ohrožení zvláště chráněných druhů ptáků
Ve vzdálenosti do 10 km od Černovic byla opakovaně zaznamenána přítomnost orla mořského, jehož populace je v ČR přísně chráněna (kategorie: kriticky ohrožený druh).
Tento druh je citlivý na rušení i změny prostředí – záměr ohrožuje jeho hnízdní i lovecké prostředí.
Podobně se zde objevují i další druhy chráněné vyhláškou č. 395/1992 Sb. a směrnicí o ptácích (např. moták pochop, včelojed lesní, káně lesní, poštolka obecná).

Nedostatečné posouzení vlivů na ptactvo (chybí EIA nebo biologický posudek)
Pokud nebyl zpracován ornitologický monitoring, biologické hodnocení nebo EIA s kapitolou o ptácích, je záměr nepřezkoumatelný a nelze jej podle zákona povolit.
Povinnost chránit přírodu a ptactvo je zákonná, nikoli fakultativní.

Závaznost veřejného zájmu na ochraně ptactva
Ochrana ptactva je veřejným zájmem chráněným zákonem.

Umístění větrných elektráren do otevřené kulturní krajiny Černovicka zvyšuje riziko smrtelných kolizí ptáků, což je v rozporu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků.

Projekt VTE je v rozporu s požadavkem na zachování ekologické konektivity krajiny (§ 5 zákona č. 114/1992 Sb.).

Projekt VTE nelze povolit bez výjimky ze zákona (§ 56 zákona č. 114/1992 Sb.), a takovou výjimku nelze udělit, pokud existuje jiné řešení – např. projekt nestavět.

Projekt VTE v tomto rozsahu nelze projednat bez řádného biologického vyhodnocení vlivu na chráněné druhy ptáků.

Soukromý ekonomický zisk z větrné elektrárny nemůže převážit zájem na ochraně přírody, zdravého prostředí a biodiverzity.

10) Chráněné druhy ptáků a netopýrů v okolí Černovic

Oblast Černovic se nachází v blízkosti několika chráněných území soustavy Natura 2000, jako jsou evropsky významné lokality (EVL) Hroby (CZ0312033), Kladrubská hora (CZ0312035) a Chýnovská jeskyně (CZ0314634). Tyto lokality jsou významné pro ochranu různých druhů ptáků.  Netopýři jsou zvláště chráněnými živočichy a jejich výskyt je zaznamenán v několika lokalitách v okolí Černovic. V přírodní rezervaci Choustník je významný výskyt několika druhů netopýrů, kteří využívají staré lesní porosty a jeskynní systémy.

Chráněné a ohrožené druhy ptáků na Černovicku
Čáp černý (Ciconia nigra) – citlivý na rušení, hnízdí v lesích.
Moták lužní (Circus pygargus) – hnízdí v otevřené krajině, ohrožený intenzifikací zemědělství.
Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) – ubývá v důsledku změn v hospodaření na loukách.
Poštolka obecná (Falco tinnunculus) – běžný dravec, jehož populace klesá kvůli úbytku hnízdních možností.
Rorýs obecný (Apus apus) – hnízdí v budovách, citlivý na změny v městské zástavbě.

Chráněné druhy netopýrů na Černovicku
Netopýr velký (Myotis myotis) – využívá podzemní prostory a staré budovy k hibernaci.
Netopýr černý (Barbastella barbastellus) – preferuje staré lesy, citlivý na rušení.
Netopýr vodní (Myotis daubentonii) – loví nad vodními plochami, ohrožený znečištěním vod.
Netopýr ušatý (Plecotus auritus) – běžný druh, využívá dutiny stromů a budovy k úkrytu.

Dopad výstavby větrných elektráren na chráněné druhy ptáků a netopýrů
Kolize s rotory – ptáci a netopýři mohou být zasaženi rotujícími lopatkami.
Rušení hnízdních a úkrytových lokalit – hluk a vibrace mohou vést k opuštění stanovišť.
Změna krajinného rázu – ovlivňuje migrační trasy a dostupnost potravy.

V okolí Černovic se vyskytuje řada chráněných druhů ptáků a netopýrů, jejichž populace by mohla být negativně ovlivněna výstavbou větrných elektráren. Tyto druhy jsou chráněny národními i evropskými předpisy, a jejich ochrana by měla být prioritou při plánování jakýchkoli stavebních záměrů v této oblasti.

Orel mořský
Významnou ptačí oblastí s výskytem orla mořského v jižních Čechách je nedaleké Třeboňsko. Oblast má rozsáhlou rybniční soustavou, která je významným hnízdištěm pro orla mořského. Ptačí oblast Třeboňsko je součástí evropské sítě Natura 2000, zaměřená na ochranu mokřadních a vodních ptáků, včetně orla mořského. Výstavba větrných elektráren v Černovicích by mohla narušit migrační trasy a negativně ovlivnit populace tohoto chráněného dravce.

11) Odpad, mikroplasty a Bisfenol A (BPA) z lopatek větrných turbín

Likvidace lopatek větrných elektráren může mít závažné dopady na životní prostředí i zdraví obyvatel, pokud není řešena ekologicky. Skládkování přináší riziko znečištění půdy mikroplasty a možného úniku bisfenolu A (BPA) do podzemních vod, což může negativně ovlivnit zemědělskou půdu i vodní zdroje. Spalování v běžných zařízeních navíc uvolňuje toxické látky, jako jsou fenoly, oxidy dusíku nebo saze. Pokud nejsou podmínky ekologické likvidace smluvně zajištěny, hrozí obci nejen ztráta důvěry veřejnosti a právní spory, ale i budoucí finanční zátěž spojená s likvidací odpadu z turbín. 

Lopatky obsahují obtížně recyklovatelné materiály (sklolaminát, epoxid, polyuretan) a jejich skladování nebo spalování má environmentální rizika. V mnoha evropských zemích (např. Španělsko, Velká Británie) jsou lopatky ukládány na skládky nebo spalovány kvůli obtížné recyklaci kompozitního materiálu. Rakousko, Nizozemsko a Finsko ukládání lopatek na skládky zakázalo. Když ukládání lopatek na skládky zakázalo i Německo, začaly se obratem na Moravě objevoval černé skládky mnohasettunového odpadu z lopatek větrných turbín z Německa. 

Nakládání s odpady z lopatek větrných turbín: Komplexní přehled dostupných recyklačních technologií se zaměřením na překonávání potenciálních environmentálních rizik způsobených produkcí mikroplastů

Přehled poukazuje na riziko, že likvidace lopatek na skládkách může vést ke znečištění půdy a spodních vod mikroplasty, epoxidy a bisfenolem A (BPA), a upozorňuje na export těchto toxických složek z materiálu, který není snadno biologicky odbouratelný.

Waste Management of Wind Turbine Blades: A Comprehensive Review on Available Recycling Technologies with A Focus on Overcoming Potential Environmental Hazards Caused by Microplastic Production (anglicky)

Tayebi S.T., et al., 2024

Emise mikroplastů z erodujících lopatek větrných turbín: Předběžné odhady objemu

Eroze lopatek větrných turbín je jedním z nejčastěji pozorovaných mechanismů poškození lopatek větrných turbín. Studie uvádí, že obvyklá hmotnost erodovaného plastu se pohybuje od 30 do 540 g za rok na lopatku. Úbytek hmotnosti je vyšší u větrných turbín na moři (80–1000 g/rok na lopatku) ve srovnání s větrnými turbínami na pevnině (8–50 g/rok na lopatku).

Microplastics Emission from Eroding Wind Turbine Blades: Preliminary Estimations of Volume. (anglicky)

Mishnaevsky leon, et al., 2024

12) Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020

Studie analyzuje využití větrné energie na úrovni realizovatelných scénářů. Od konzervativního přes optimistický až po nulový scénář. Popisuje dva hlavní limity pro využití energie větru: dostupnost a kapacitu elektrických sítí a možnost efektivního využití vyrobené energie s ohledem na její proměnlivost v čase a dostupnost lokalit vhodných pro výstavbu VTE z hlediska větrnosti a možnosti povolení jejich výstavby. Z technického pohledu očekává pokračování trendu k nárůstu rozměru VTE.

Studie analyzuje využití větrné energie na úrovni realizovatelných scénářů. Od konzervativního přes optimistický až po nulový scénář. Popisuje dva hlavní limity pro využití energie větru: dostupnost a kapacitu elektrických sítí a možnost efektivního využití vyrobené energie s ohledem na její proměnlivost v čase a dostupnost lokalit vhodných pro výstavbu VTE z hlediska větrnosti a možnosti povolení jejich výstavby. Z technického pohledu očekává pokračování trendu k nárůstu rozměru VTE.

Posouzení větrných poměrů lokality Černovice, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Praha 2024

David Hanslian, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Praha, 2024

13) Větrná mapa

Mapu všeobecných větrných podmínek ve výšce 100 m nad povrchem zpracoval Ústav fyziky atmosféry, AV ČR, v.v.i.

Stavět větrné elektrárny v krajině se vyplatí v místech, kde naměří ve stometrové výšce průměrnou rychlost větru 6 metrů za sekundu a více. Větrné mapy bývají nadhodnoceny oproti realizovatelnosti VTE o 10 %.

Dle větrné mapy jsou lokality Černovice s 5,8-6,3 m/s na hraně a Dobešov s 5,6 m/s pod hranicí 6 m/s. Při započítání nadhodnocení jsou obě lokality pod požadovanou úrovní 6 m/s.
 
Větrné elektrárny na Vysočině byly postaveny v krajině s touto průměrnou rychlostí dle větrné mapy:
Pavlov 7 m/s - 4 turbíny, Věžnice 6,44 m/s - 2 turbíny, Kámen 6,78 m/s - 1 turbína.

14) Územní plán Černovice

Územní plán Černovice je zpracován pro celé správní území města Černovice, tj. město Černovice a místní části Benešov, Rytov, Stružky, Vackov, Dobešov, Panské Mlýny, Střítež, Svatava, Vlkosovice - katastrální území Benešov, Černovice u Tábora, Dobešov u Černovic, Střítež u Černovic, Svatava u Černovic a Vlkosovice .

4.2.2 ENERGETICKÉ SYSTÉMY
28) Větrné elektrárny nebudou povolovány.
 
Územní plán Černovice byl vydán zastupitelstvem města Černovice dne 4. 9. 2019 a účinnosti nabyl dne 27. 9. 2019. Změna č. 1 Územního plánu Černovice byla vydána zastupitelstvem města Černovice dne 6. 9. 2023 s účinností dne 12. 10. 2023. Součástí je Úplné znění ÚP Černovice po Změně č. 1.

Ochrana z Územního plánu Černovice
 
Územní plán Černovic zdůrazňuje potřebu chránit krajinný ráz, pohledové horizonty, panoramata a urbanistické dominanty, které tvoří charakter tradiční zemědělské obce. Dokument zároveň stanovuje ochranu přírodních geomorfologických dominant, jako je vrch Svidník, zachování jedinečnosti samot a drobných sídel v krajině a respektování vztahu sídel a zemědělské krajiny. Územní plán deklaruje, že větrné elektrárny nebudou povolovány.

V územním plánu se výslovně uvádí, že výškové stavby nemají být umisťovány tak, aby konkurovaly kostelním věžím či rušily komponovanou krajinu. Přesto se rozvojové lokality určené k bydlení nacházejí v dosahu dlouhých stínů z plánovaných větrných elektráren, jejichž vliv by podle modelací zasahoval až na černovické náměstí. Tento rozpor mezi ochranou krajinného rázu a realitou plánovaného projektu vyvolává zásadní otázku, zda se podaří zachovat harmonii prostředí a kvalitu života obyvatel, jak schválený územní plán předpokládá.

Výběr pasáží z Územního plánu Černovice
 
Urbanistická kompozice
14) V rámci celého správního území města bude chráněna dochovaná cílevědomá skladba vybraných prostorů, částí urbánních a krajinných prvků za účelem rozvoje jejich vzájemných harmonických vztahů. Mezi ně se řadí pohledové horizonty, panoramata, urbanistické a pohledové osy, průhledy, dominanty, přiměřené měřítko a proporce zástavby.

Rozvoj obce vychází ze specifických cílů Programů rozvoje Kraje Vysočina:
Zabránění snižování biodiverzity území prostřednictvím zajištění ochrany vysoce cenných přírodních území a udržením ploch s příznivou biodiverzitou
Zachování kulturní krajiny na Vysočině posílením její ekologické stability a ochranou krajinného rázu

2.2.3 Ochrana významných součástí obrazu krajiny
Územní plán ukládá:
16) Zachovat přírodní geomorfologické dominanty vrchů Svidník, Šeborec a dalších nezastavováním pohledových horizontů, zachovat jedinečnost samot a drobných sídel v krajině a zároveň vytvářet přístupy a rozhledy z nejvyšších bodů ve správním území Černovice – usilovat o obnovu rozhledny na vrchu Svidník.
17) Chránit přírodní charakter Černovického potoka a podporovat jeho přirozené korytotvorné procesy a rozvoj břehových porostů. Zároveň chránit území jako pramennou oblast s akumulačním potenciálem a ten dále rozvíjet.
18) Chránit celé území na základě navrženého řešení využití ploch nejen v zastavěném území a zastavitelných plochách, ale důsledně i v územích nezastavěných.

Místa krajinného rázu
Územní plán stanovuje v rámci MKR tyto přírodní charakteristiky, které budou chráněny jako typické projevy krajinného rázu: jeden z nejzachovalejších a nejvýše zdvižených starých zarovnaných povrchů na Vysočině s vystupující dominantou vrchu Svidníku. Povodí Černovického potoka s kaskádami rybníků.

Opatření k ochraně MKR Černovicko:
respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami;
chránit přírodní charakter údolí Černovického potoka;
zachovat harmonický vztah sídel a zemědělské krajiny a zvyšovat podíl zahrad a trvalých travních porostů v návaznosti na sídlo;
chránit luční porosty a přirozený vodní režim krajiny, především v údolí vodních toků;
neumisťovat výškové stavby v prostorech, odkud se budou uplatňovat jako dominanta mnoha dalších oblastí, nebo budou v kontrastu se stávajícími dominantami kostelních věží nebo budou uplatňovat v interiérech komponované krajiny.

15) Strategie ochrany krajinného rázu Kraje Vysočina (SOKR)

Revize Strategie ochrany krajinného rázu Kraje Vysočina - CZ0610-OB015 Pacovsko (zahrnuje město Černovice)

Oblast tvoří vyvýšený západní lem sousedního Pelhřimovska, má charakter členité pahorkatiny až ploché vrchoviny, nadmořská výška většiny vrcholů přesahuje 700 m n. m. Oblast leží na rozvodí mezi zdrojnicemi Želivky a přítoky Lužnice a Nežárky. Rozvodí lemují nespojité krajinné předěly s různě vysokými vrcholy, z nichž dominantně působí Stražiště a Svidník (obojí kategorie A) jako samostatná krajinná dominanta na místním předělu se uplatňuje Buček u Krumvaldu (kategorie B) a další místní vyvýšeniny (Orlov, aj.). Krajina má větší podíl lesů než je průměr kraje. Vyvýšený charakter krajiny pokračuje mimo Kraj Vysočina dále na západ a severozápad k Načeradeckému zlomu. Jedná se o vrcholové partie západní Českomoravské vysočiny. Pohledově významné jsou kulturněhistorické dominanty – kostely v Lidmani, Zhoři a Křeči. Prvky historického členění krajiny se v oblasti vyskytují jen v některých polohách na hranicích katastrů. Jako specifická místa krajinného rázu jsou vymezeny lokality Sudkův Důl, Černovický potok a Těchobuz. Vzhledem k větším nadmořským výškám je sídelní struktura nepravidelná – často má charakter izolovaných sídelních komor, v nichž se nachází jedno nebo více sídel. Samoty a dvory jsou četnější než ve zbytku kraje. Oblast Pacovska je dobře viditelná z okolních oblastí, především jsou ale ze svahů krajinných dominant průhledy do jižních Čech i východně na Pelhřimovsko.

Umisťování VTE do této oblasti zcela nelze doporučit. Hlavními krajinnými prvky jsou soustavy zdaleka viditelných vyvýšenin a předělů oddělujících jednotlivé oblasti krajinného rázu. Nekolizní umístění VTE vzhledem k četnosti těchto dominant na malém prostoru je vyloučené. Stavbami VTE by sice byl dotčen relativně menší počet sídel, stavby by ale nebylo možné umisťovat do větší vzdálenosti od nich.

Zamezit výstavbě výškových staveb a větrných elektráren v prostorech, ze kterých se budou vizuálně uplatňovat v území přírodního parku Polánka a ve vyvýšených prostorech, odkud se budou uplatňovat jako dominanta mnoha dalších oblastí, nebo budou v kontrastu se stávajícími dominantami kostelních věží nebo se budou uplatňovat v interiérech komponované krajiny.

16) Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina (ZUR)

Zásady územního rozvoje stanovují základní požadavky na uspořádání území kraje, zejména vymezují plochy nebo koridory pro nadmístní záměry.

S II. 1. Koordinační výkres

Územní systém ekologické stability
regionální biokoridor - RBC 731 Svidník (zelená světlejší)
nadregionální koridor - K120 Čunkovský hřbet – Pařezitý / Roštejn (zelená tmavší)

Ochrana přírody a krajiny
migračně významné území (zelené svislé čáry)

Ochrana vod
stanovené záplavové území - Černovický potok (modré vodorovné čáry)

17) Vliv větrných elektráren na krajinný ráz Nízkého Jeseníku

V uvedené práci jsou popsány jednotlivé vlivy VTE. Hluk který je odlišný od výpočtů, psychické účinky na obyvatele, snížení cen nemovitostí až jejich neprodejnost a také reálný úbytek obyvatel v obci po výstavbě VTE. Rovněž se dočtete o chybném informování a posuzování obecními zastupitelstvy, o manipulacích s anketami které nepořádá nezávislá agentura a záměrně zkreslené vizualizace investory při procesu EIA.

Hluk je označován jako nejrušivější přímý negativní činitel při provozu větrných elektráren.
S vyšší hladinou hluku roste množství obtěžovaných obyvatel (zvyšuje se také možnost poruch spánku u těchto osob).
V případě přímé viditelnosti větrných elektráren je obtěžování vyšší.
S větší úrovní hluku z dopravy se schopnost vnímat hluk větrných elektráren snižuje (rušení ale zůstává stejné).
Pokud směřuje vítr od větrných elektráren k zástavbě a má vyšší rychlost, jsou větrné elektrárny vnímány jako hlučnější.
Mnoho dotazovaných označilo hluk větrných elektráren v noci jako vyšší, a to i přes nižší rychlosti větru.
Psychické potíže u respondentů byly častější bez ohledu na úroveň hladiny hluku. Jako jeden z důvodů byl označen pocit bezmocnosti danou nepříjemnou situaci řešit.

Výhody větrných elektráren
výroba čisté energie bez škodlivých emisí a odpadů (při výrobě, výstavbě a regulaci to však neplatí)
nevyužívají fosilní paliva (při výrobě, výstavbě a regulaci to však neplatí)
zelené bonusy, dotace
ekonomický přínos obce – podíl na zisku

Nevýhody větrných elektráren
estetické narušení krajiny
technicky a finančně náročné stavby
nerovnoměrné dodávky el. energie podle větrných podmínek a nikoli dle potřeby sítě
lokalita musí splňovat určité parametry
zvýšená cena umožňující dotace je ale hrazena spotřebiteli
podíl na zisku pro obce je však nepatrný proti obrovskému zisku pro investora
nepříznivé ovlivnění cen nemovitostí
návratnost není přesně určitelná
zatížení okolí pulzačním a vysoce rušivým hlukem
možný vznik syndromu větrných elektráren
nepříznivé ovlivnění demografického vývoje
vrhání stínu na blízké okolí
možné rušení televizního signálu v blízkém okolí větrných elektráren
poškození soudržnosti obyvatel v obci a mezi obcemi
možnost poškození silným větrem
únavové lámání vrtulí zejména u repasovaných modelů

18) Vliv větrných turbín na ceny nemovitostí

Hodnota nemovitostí je ovlivněna především vzdáleností od větrné elektrárny, její viditelností, velikostí projektu a tím, zda jde o fázi oznámení, výstavby či provozu. V mnoha případech jsou tyto dopady jen malé nebo časově omezené, avšak v místech, kde jsou turbíny blízko a výrazně dominují v krajině, se prokazatelně objevují poklesy cen.

Výzkumy z různých evropských zemí i mezinárodních meta-analýz ukazují, že výstavba větrných elektráren může mít negativní dopad na ceny nemovitostí, zejména tam, kde jsou turbíny dobře viditelné nebo vnímané jako rušivý prvek. Největší poklesy hodnot domů se objevují v blízkosti do 1–2 km, kde mohou dosahovat jednotek procent, zatímco s rostoucí vzdáleností vliv rychle klesá a obvykle mizí kolem hranice 3–4 km. Významnou roli hraje nejen samotná vzdálenost, ale také viditelnost, hluk, charakter krajiny a hustota osídlení. Z toho vyplývá, že trh s nemovitostmi citlivě reaguje na lokalizaci a podobu větrných parků.

Dopad viditelnosti větrné farmy na hodnotu nemovitostí: Prostorová analýza rozdílů v rozdílech

Studie analyzovala dopad viditelnosti větrných farem na ceny nemovitostí v německém regionu Severní Porýní–Vestfálsko pomocí prostorově diferencovaného přístupu. Autoři rozlišovali vliv vzdálenosti a především skutečnou viditelnost: výsledky ukazují, že u nemovitostí, jejichž výhled byl stavbou větrné farmy výrazně zhoršen, klesla nabídková cena přibližně o 9–14 % — tedy výrazně více než u domů pouze v blízkosti bez přímé vizuální expozice. Studie současně dokládá, že efekt není uniformní: záleží na hustotě osídlení, topografii a tom, zda jsou turbíny vnímány jako nová vizuální dominance nebo jen jako další prvek již zastavěné krajiny. Metodologicky autoři kontrolovali časové efekty (oznámení/stavba/provoz) a prostorové charakteristiky tak, aby oddělili skutečný cenový dopad od jiných lokálních trendů.

Pokud se výstavba plánuje v krajině s dobrou viditelností ze sídelních zón, studie varuje před reálným rizikem snížení hodnoty domů pro ty, jejichž výhled bude bezprostředně ovlivněn. Rozbor doporučuje při posuzování lokalit věnovat zvýšenou pozornost vizualizacím a inkluzi kompenzačních mechanismů pro silně zasažené obytné parcely - jinak hrozí, že ekonomický přínos projektu pro investora a obec bude vykoupen reálnými ztrátami pro místní vlastníky nemovitostí.

The impact of wind farm visibility on property values: A spatial difference-in-differences analysis

Yasin Sunak, Reinhard Madlener, 2016

Obnovitelná energie a negativní externality: Vliv větrných turbín na ceny domů

Studie zkoumala přes milion transakcí rodinných domů v Nizozemsku a analyzovala jejich vztah k umístění větrných turbín. Autoři zjistili, že průměrně dochází ke snížení cen nemovitostí o −1,4 % u domů nacházejících se do 2 km od větrné turbíny. Negativní dopad je přitom koncentrován zejména na krátké vzdálenosti, tedy v okruhu několika kilometrů, kde jsou obyvatelé nejvíce vystaveni vizuálnímu působení a hluku z provozu turbín. Za hranicí této vzdálenosti se efekt rychle vytrácí a na ceny již nemá měřitelný vliv. Studie tak potvrzuje, že hlavní riziko pro hodnotu bydlení je v místech, odkud jsou turbíny dobře viditelné nebo slyšitelné.

Renewable energy and negative externalities: The effect of wind turbines on house prices

Martijn I. Dröes, Hans R.A. Koster, 2016

Větrný jih: Ocenění vizuálních dopadů větrných turbín prostřednictvím cen domů

Výzkum v Anglii a Walesu analyzoval stovky tisíc transakcí nemovitostí v blízkosti větrných elektráren. Zásadní roli nehrála samotná vzdálenost, ale viditelnost turbín z dané lokality. Tam, kde jsou větrné turbíny výrazně viditelné z domů nebo jejich okolí, docházelo k měřitelným poklesům cen nemovitostí. Tyto poklesy byly však obecně nižší než v některých jiných zemích a vykazovaly značnou variabilitu – lišily se podle vzdálenosti od turbíny, velikosti projektu i charakteru terénu. V oblastech, kde turbíny nebyly vizuálně dominantní, se negativní dopad na ceny téměř neprojevil. Studie potvrzuje, že pro vnímání a hodnotu nemovitostí není klíčové jen umístění, ale také to, jak moc se větrné elektrárny stávají součástí každodenního výhledu obyvatel.

Gone with the wind: Valuing the visual impacts of wind turbines through house prices

Stephen Gibbons, 2015

Socioekonomické náklady větrných turbín: Případová studie ze Švédska

Švédská studie publikovaná v roce 2021 v časopise Sustainability využila hedonický model založený na odhalených preferencích, aby vyčíslila ochotu obyvatel platit za eliminaci negativních externalit spojených s větrnými turbínami. Výsledky sice neuvádějí přesné procentuální ztráty hodnoty nemovitostí, ale jednoznačně potvrzují, že realitní trh reaguje na viditelnost turbín a hluk z jejich provozu. Tyto faktory jsou vnímány jako významné negativní prvky prostředí, které snižují atraktivitu bydlení v postižených lokalitách.

The Socio-Economic Cost of Wind Turbines: A Swedish Case Study

Hans Westlund, Mats Wilhelmsson, 2021

Vliv projektů větrné energie na hodnotu nemovitostí: Deset let (2011–2021) hedonistické cenové analýzy

Meta-analýza výzkumů z let 2011–2021, která zahrnovala také evropské studie, ukazuje, že větrné elektrárny mají jednoznačně negativní dopad na ceny nemovitostí v jejich okolí. Největší ztráty hodnoty se projevují u domů do 1 km od turbíny, kde ceny klesají v průměru o 5 %. V pásmu 1–2 km se pokles pohybuje kolem 4 %, ve vzdálenosti 2–3 km činí přibližně 2,6 % a ve vzdálenosti 3–4 km ještě asi 1,2 %. Teprve za hranicí 4 km se vliv větrných elektráren na tržní cenu nemovitostí ztrácí a přestává být statisticky významný.

The Effect of Wind Power Projects on Property Values: A Decade (2011–2021) of Hedonic Price Analysis

George Parsons, 2022