Informace, které potřebujeme znát o větrných elektrárnách
Vizualizace větrného parku nebyla zveřejněna.
Výška větrných elektráren 200 m.
V Padělkách 619 m n m.
Svidník 739 m n m.
Větrný park obřích věží v Padělkách bude viditelný i z náměstí v Černovicích.
Až na náměstí budou dosahovat dlouhé stíny z turbín (tzv. stroboskopický efekt), což je považováno za velice obtěžující jev, který má vliv na psychickou pohodu občanů.
Nabídky investorů obsahovaly konkrétní mapové podklady, které občanům předtím nebyly zveřejněny.
Společnost JRD navrhovala celkem 11 turbín ve třech lokalitách (Černovice, Dobešov, Svatava) a ČEZ 4/6+1 turbínu v lokalitě Černovice – V Padělkách.
Informace ze 106 – poskytnuty až po druhé žádosti
Prezentovaná mapa lokality V Padělkách na Sokolovně představovala dle starosty nejpravděpodobnější (ale ne prověřeně možnou nebo jedinou možnou) lokalitu pro stavbu.
Informace ze 106
Nabídky investorů (C-energy a Jipocar) uváděly vzdálenost – 6 turbín umístěných pouhých 750 m od obydlí.
V Padělkách je podle starosty možné umístění turbín ve vzdálenosti 900–1000 m od domů.
Informace ze 106 – poskytnuty až po druhé žádosti
V letáku města ze 17.6.2025 byla uvedena cena 1,75 Kč/kWh jako "cena pro občana", což působí jako reálná a garantovaná nabídka. Ve skutečnosti jde jen o orientační marketingový údaj společnosti JRD (cena v nabídce 1,50 Kč/kWh).
Informace ze 106
Jedná se o učebnicový příklad dezinformace, protože informace byla účelově vytržená, neúplná a prezentovaná zavádějícím způsobem v době, kdy měla ovlivnit rozhodování občanů v anketě.
Z analýzy 106 vyplývá, že údaj o příjmu 6–10 milionů Kč ročně byl v letáku ze dne 17.6.2025 prezentován jako jistý a ověřený fakt. Ve skutečnosti šlo pouze o odhad vycházející z kombinací předběžných a nezávazných nabídek investorů.
Žádné konkrétní smlouvy ani podrobné výpočty město nemá, přesto byl tento údaj zveřejněn těsně před anketou, kdy mohl ovlivnit rozhodování občanů.
Občanům tak byla sdělena neověřená a neúplná informace, prezentovaná jako fakt, což naplňuje znaky dezinformace.
Informace ze 106
Starosta na webu uvádí přínos do rozpočtu města, který byl vypočten z nereálného předpokladu maximálního výkonu obřích turbín o výkonu, který raději nikde nezveřejňuje.
V odhadu výroby energie nezapočetl koeficient ročního využití, který vychází ze statistik Energetického regulačního úřadu. Reálný příjem z poplatků ZOZE za 6 obřích turbín větrných elektráren by byl nižší a to ve výši 1,3 % rozpočtu města za rok 2025.
Starosta neuvádí rizika zvýšených nákladů do infrastruktury, které při výstavbě a provozu VTE vzniknou. Rizika VTE pro občany Černovic na webu města zcela opomíjí.
Informace ze 106
Čistou energii z našeho regionu zaplatíme nenávratným zničením našeho harmonického krajinného rázu, změnou mikroklimatu a biotopů, ohrožením volně žijících ptáků a netopýrů, obtěžováním hlukem a stíny i zvýšenou zátěží při stavbě a likvidaci větrných turbín.
Železobetonové základy turbín o průměru 25 m zůstanou po likvidaci VTE v zemi.
Objem železobetonového základu pod 1 turbínou
= 1,5x KD v Dobešově
Objem betonu pod 6 turbín
= celkem 1.900 mixů betonu
á 7 m3
Na webu města zmiňovaný dlouhodobý přínos s minimálním dopadem na každodenní život obyvatel nese znaky silné manipulace. Slíbených 4,5 milionu ročně z poplatků ZOZE je údaj, který se nezakládá na reálných datech. Tato dezinformace má občany zmást a přesvědčit o vysokém finančním přínosu z větrného parku. Reálný přínos poplatků ZOZE do rozpočtu za 6 obřích turbín je 4,5x nižší a rovná se 1,3 % příjmů města za rok 2025.
Finanční přínos z poplatků ZOZE je pro rozpočet pouze okrajový. Ačkoli jsou rizika spojená s každodenním životem obyvatel značná, web města je úplně opomíjí.
Starosta na webu varuje před globální změnou klimatu, ale zcela opomíjí hrozbu změny místního mikroklimatu oblasti mezi kopci Svidník, Choustník a Tlučín, jež větrné elektrárny mohou zásadně narušit.
Protože přiznání tohoto rizika by narušilo obraz větrných elektráren jako "čistého" zdroje energie a oslabilo argumentaci o jejich přínosu.
Zamlčením lokálních dopadů se vytváří dojem, že hrozby jsou jen globální, zatímco skutečné problémy, které by přímo zasáhly obyvatele Černovicka, jsou bagatelizovány.
Ze zahraničních výzkumů vyplývá, že hodnota nemovitostí je nejvíce ovlivněna vzdáleností a viditelností větrných elektráren, velikostí projektu a fází jeho realizace – jinak působí oznámení, jinak samotná výstavba a provoz.
Největší poklesy cen se prokazatelně objevují v okruhu do 1–2 km, zatímco s rostoucí vzdáleností vliv rychle klesá a obvykle mizí kolem 3–4 km.
Česká studie, kterou uvádí starosta na webu města, ale nezkoumala ani vzdálenost domů od větrných elektráren, ani jejich viditelnost v krajině – závěry vztáhla plošně na celé katastry obcí u 6 obcí s VTE a 6 obcí bez VTE.
To znamená, že lokální rozdíly mezi nemovitostmi blízko turbín a těmi vzdálenějšími zůstaly skryté, což může její výsledky významně zkreslovat.
Proto je třeba brát českou studii spíše jako hrubý průměr za celé katastry, nikoli jako důkaz, že větrné elektrárny nikdy neovlivní ceny nemovitostí v Černovicích.
Starosta na webu uvádí jen orientační výšky 100–110 m stožárů s délkou listů 70–80 m, čímž vyvolává dojem, že by šlo o menší stavby. Ve skutečnosti nabídky investorů pracují s turbínami dosahujícími výšky kolem 200 metrů.
Tyto obří stroje by hlukem a šuměním lopatek obtěžovaly občany v zástavbě domů a svým stroboskopickým efektem by vrhaly stíny až za náměstí.
Starosta výstavbu větrného parku - počet, výšku i výkon - nechává plně na rozhodnutí investora.
Počet turbín z nabídek 6-11 ks
Výška turbíny z nabídek 200 m
= 7x silo ZD v Černovicích
Délka 1 lopatky 70-80 m
= 2x věž zvonice kostela
Obtěžování hlukem 1,5-2 km směrem k zástavbě domů.
Stroboskopický efekt 2-3 km směrem k domům a náměstí.
V obcích, kde se projekty větrných parků připravují, se občané brání peticemi a vyvolávají místní referenda – příkladem je Polná, Vežnička a Menhartice na Vysočině, Jarov na Plzeňsku, nebo Kobylá, Velká Kraš a Bernartice na Jesenicku.
Ve Stonařově u Třeště již lidé referendum navrhli a čeká se jen na jeho vyhlášení zastupitelstvem.
Podle nabídky JRD se chystá až 14 turbín 200 m vysokých větrných elektráren od severu, západu a jihu obce. Ze severu je naplánovaná VVN. Od východu mají ZD a průmyslovou halu. Celá obec bude sevřená kolem dokola průmyslovou výstavbou.
Zastupitelstvo Křeče se opřelo o anketu, která nebyla anonymní, ale na jméno. To u mnoha občanů vyvolalo obavy – lidé se báli veřejného odsouzení či nátlaku v práci a raději svůj skutečný názor nevyjádřili.
Starosta Křeče se teď panicky bojí vyhlásit místní referendum, aby lidé v tajné volbě výstavbu až 14 obřích větrných turbín neodmítli.
Vizualizace obřího větrného parku u Černovic
Akcelerační oblasti jsou speciálně vymezená území určená k urychlení výstavby OZE vč. větrných elektráren.
Jejich cílem je zjednodušit a zkrátit povolovací procesy, a to na základě pravidel stanovených evropskou směrnicí RED III a implementovaných do českého právního řádu zákonem o urychlení využívání OZE č. 249/2025 Sb. (ZOZE).
V akceleračních oblastech budou platit lhůty pro povolování VTE max. 12 měsíců a mimo ně max. 24 měsíců.
Lhůty povolování VTE stanoví směrnice RED III a zákon ZOZE.
V českých ani evropských předpisech o akceleračních oblastech pro VTE není stanovená minimální vzdálenost od zástavby.
V praxi se minimální vzdálenost 500 m od zástavby pro VTE doporučuje kvůli hlukovým nebo vizuálním dopadům.
výstavba parku VTE s co největší možnou dotací
vybudování a provoz bateriových úložišť
zajištění emisních povolenek pro kamionovou dopravu
přeprodej projektu VTE solárním baronům
Zprovoznění trafostanice Leskovice se předpokládaná v roce 2030. Bude napojena na VVN Kočín – Mírovka.
Kapacita pro připojení VTE se počítá v řádu vyšších desítek kusů. Odhaduje se kolem 60 turbín VTE.
dotace až 750.000.000 Kč pro firmu a projekt VTE
dotovaná výkupní cena z aukce pro VTE až
3.469 Kč/MWh
poplatek z VTE pro obec
50 Kč/MWh
občan platí OZE ve faktuře
600 Kč/MWh
Rozsáhlý blackout nastal v poledne 4.7.2025 a zasáhl Prahu a kraje Liberecký, Ústecký, Středočeský a Olomoucký. Postiženo bylo přibližně 1 milion odběrných míst (asi šestina všech v ČR). Masivní výpadek zastavil hromadnou dopravu, závody i nemocnice.
Porucha začala pádem fázového vodiče na vysokém napětí vedení V411 v severozápadní ČR. Následoval výpadek bloku 6 elektrárny Ledvice a přetížení vedení V208, které vedlo k selhání rozvodny Krasíkov a částečné fragmentaci přenosové sítě. Došlo k technickému selhání zásadních prvků přenosové soustavy.
Událost odhalila sníženou odolnost přenosové soustavy ČR při kombinaci jedné mechanické závady a následných kaskádových selhání.
ČEPS evidoval neplánované přetoky těsně před výpadkem. Z Německa přítok až 1 900 MW, z Polska přítok 1 400 MW. Export z ČR na Slovensko 500 MW, do Rakouska: 1 150 MW.
Přišlo k nám cca 2× více elektřiny, než jsme vyvezli, a z Německa navíc cca 900 MW výše než bylo plánováno. Tento přetok šel přes hradeckou rozvodnu a linku V411 až k Výškovu.
Masivní blackout postihl Španělsko a Portugalsko a ovlivnil cca 55 milionů lidí včetně Madridu, Lisabonu, Sevilly a okolního jihu Francie. Někde byl výpadek dlouhý i přes 10 hodin. Blackout způsobil ztrátu cca 15 GW, tedy 60 % španělské spotřeby.
Výpadek ukázal limit moderních sítí s obnovitelnými zdroji a slabou mezinárodní propojenost.
Dánsko 56 %
Irsko 33 %
Švédsko 31 %
Německo 30 %
Velká Británie 30 %
Nizozemsko 29 %
Portugalsko 28 %
Litva 27 %
Španělsko 25 %
Rakousko 16 %
Polsko 14 %
Česko 1 %
Kypr 0 %
Slovensko 0 %
Zdroj: windeurope.org
celkový instalovaný výkon VTE 363,1 MWh
výroba el. energie z VTE netto 707 966,5 MWh
počet větrných farem 79
počet turbín 222
Zdroj: ERÚ
Ukazatel efektivity energetického zdroje vypovídá o využití instalovaného výkonu VTE.
za rok 2024 = 22,25 % výkonu
Zdroj: ERÚ
Zákon o urychlení rozvoje OZE zavádí povinný poplatek obci z vyrobené čisté el. energie 50 Kč/MWh. Poplatek bude pouze z nově povolených VTE.
Dle čisté výroby el. energie z VTE za rok 2024 a počtu turbín by průměrná výše poplatku pro obec dosahovala 159.tis Kč za 1 turbínu.
celkový instalovaný výkon VTE 11,9 MWh
výroba el. energie z VTE netto
24 917,9 MWh
počet větrných farem 3
počet turbín 7
Zdroj: ERÚ
Zákon o urychlení rozvoje OZE zavádí povinný poplatek obci z vyrobené čisté el. energie 50 Kč/MWh. Poplatek bude pouze z nově povolených VTE.
Dle čisté výroby el. energie z VTE za rok 2024 a počtu turbín v kraji Vysočina by průměrná výše poplatku pro obec dosahovala 175.tis Kč za 1 turbínu.
Větrné elektrárny v Černovicích mají dosahovat výšky přes 200 m.
Silo ZD je vysoké 30 m. Postavte 7 sil na sebe.
Výška horizontu
V Padělkách 619 m n m.
Svidník 739 m n m.
Větrná elektrárna bude převyšovat horizont Svidníku o 100 m!
Neregulovaná (obchodní) složka
Část ceny, kterou zákazník platí dodavateli. Ten dodává elektřinu nakoupenou na burze za cenu podle svého ceníku. Zákazník tuto cenu může ovlivnit spotřebou nebo výběrem nejvhodnějšího dodavatele.
Regulovaná složka
Poplatky za distribuci elektřiny a další služby související s fyzickými dodávkami elektřiny vč. poplatků na obnovitelné zdroje energie. Stanovuje ji Energetický regulační úřad a zákazník ji sám ovlivnit nemůže.
Nejdražší elektřina z celé EU je podle Eurostatu v ČR. Kvůli DPH a poplatkům na OZE.
V ČR se v cenách elektřiny platí všechny daně a poplatky.
Příspěvek na OZE ve fakturách neplatí např. Maďarsko, Polsko a Německo.
Příspěvek na OZE je 495 Kč + DPH 21 % za MWh.
Proměnlivá výroba zůstává významnou nevýhodou větrných a solárních elektráren a v každé elektrizační soustavě bude muset být kombinace úložišť a řiditelných zdrojů, která zajistí udržení vyrovnané výroby a spotřeby elektřiny.
Spojení bateriových úložišť s OZE vede k významnému růstu nákladů na vyrobenou elektřinu a zároveň k poměrně zásadnímu navýšení uhlíkové stopy.
Jaderná energie
Nejvýznamnější zdroj elektřiny v ČR. Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín.
39 % jaderné elektrárny
Uhlí
Tradičně dominantní zdroj. Většina výroby pochází z hnědého uhlí. Podíl uhelných elektráren postupně klesá kvůli tlaku na dekarbonizaci.
51 % uhelné elektrárny
Obnovitelné zdroje (OZE)
4 % vodní elektrárny
1 % větrné elektrárny
4 % fotovoltaika
Zdroj: ČSÚ.
Koeficient využití je poměr mezi skutečnou výrobou elektrické energie a využitím instalovaného výkonu VTE.
= průměrně 20 % výkonu
= v zimě vzroste ke 30 % výkonu
= v létě klesne k 10 % výkonu
Zdroj: Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Elektrická energie se ke spotřebiteli dostane technickou cestou. Faktura za elektrickou energii obchodní cestou.
Technická cesta:
výrobce > přenosová soustava > distributor > spotřebitel
Obchodní cesta:
výrobce > burza v Lipsku > dodavatel > spotřebitel
Nejedná se o komunitní energetiku. Výrobce energie z VTE nemůže prodávat spotřebitelům v Černovicích levnější energii přímo.
V roce 2023 jsme v ČR vyrobili 77.246 GWh elektrické energie.
76 % vlastní čistá spotřeba
12 % vývoz
8 % spotřeba na vlastní výrobu
4 % ztráta v rozvodech
Zdroj: ČSÚ.
V roce 2023 byla spotřeba domácností 15.074 GWh
= 20 % výroby elektrické energie.
Zdroj: ČSÚ.
Větrné elektrárny v Černovicích mají dosahovat výšky přes 200 m.
Větrný park obřích turbín investoři umístili na tři lokality: na kopec V Padělkách mezi Černovicemi a Křečí, do údolí mezi Panské Mlýny a Vlkosovice nebo na louky nad Svatavou.
Může to být ale i jinde. Starosta nechává rozhodnutí o počtu, výšce a umístění turbín zcela v rukou investorů.
Tento problém se po instalaci VTE vyskytuje, pokud VTE stojí mezi anténou a vysílačem. Technicky se rušení proměřuje a řeší přidáním posilovače signálu.
Prodleva v rušení signálu a nápravy se počítá v řádu měsíců.
Nejmodernější VTE mají pomaluběžné zařízení.
Výrobci VTE uvádí, že díky pomalému běhu lopatek nedochází ke střetu ptactva a netopýrů s lopatkou.
Významnost problému střetu ptáků s lopatkami VTE je tímto potvrzena.
U pomaluběžné VTE se všechny tři konce lopatek pohybují max. povolenou rychlostí vozidel na dálnici.
Výpočet pro VTE
Enercon E-138, 4,2 MWh
200 m celková výška VTE
131 m výška osy rotoru
138 m průměr rotoru
69 m délka lopatky
5 ot/min rychlost otáčení
422 m obvod kruhu lopatek
12 s doba oběhu 1 lopatky
36 m/s rychlost lopatky
= 129,6 km/hod
Česká republika se zavázala plnit cíle Pařížské dohody o změně klimatu. Tato mezinárodní smlouva byla přijata v roce 2015 na konferenci OSN 196 stranami. Zahrnuje zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a financování.
Spojené státy od Pařížské dohody v roce 2025 opětovně odstoupily.
Tlak státu na výstavbu větrných elektráren vychází z cíle Evropské unie zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie na 32 %.
ČR má v rámci tohoto cíle stanoven svůj národní cíl. Do roku 2030 mají obnovitelné zdroje krýt 30 % spotřeby.
V roce 2023 OZE vyrobily 9 % elektrické energie a pokryly 12,5 % celkové čisté spotřeby.
Zdroj: ČSÚ.
V roce 2022 vydala Rada Evropské Unie nařízení, které má v ČR umožnit rychlejší a snazší výstavbu OZE.
U větrných elektráren nařizuje jejich modernizaci (nikoli nové lokality).
Vláda ČR učinila patřičné kroky úpravou Stavebního zákona, vypsáním dodací na výstavbu a změnami v metodice povolování výstavby.
V roce 2025 byla novelizace nařízením EU RED III.
Riziky jsou nejasný majetkový původ některých investorů (firmy se sídlem na Kypru) a možné přeprodávání hotových stožárů se zánikem povinnosti odvádět slibované peníze nebo povinností hradit likvidaci po ukončení provozu.
Investor má vlastní záměry a projekt VTE mu k tomu pomůže: přeprodej projektu, emisní povolenky, bateriová úložiště apod.
Rizikem výstavby větrných elektráren je s ní spojená sekundární devastace kulturní krajiny spjatá s nutností terénních úprav a jednoúčelové úpravy dopravní infrastruktury.
Hrozí významný zábor a poškození zemědělské půdy. Nejasnosti okolo doby trvání stavby a zatížení lokality během ní.
Rizikem je také průběžná likvidace lopatek a VTE po ukončení provozu v budoucnu.
Povolením výstavby parku větrných elektráren s obřími parametry o výšce přes dvě stě metrů dochází k zásadnímu narušení krajinného rázu.
VTE mohou významně měnit mikroklima oblasti. Toto se to děje u VTE Věžnice v 1 km vzdálené obci Brzkov. Investorem ČEZ obnovitelné zdroje i úředníky z MŽP je to značně bagatelizováno.
Počasí na Černovicku chrání okolní kopce Svidník, Tlučín a Choustník.
Větrné elektrárny v Černovicích mají dosahovat výšky přes 200 m.
Žižkovská věž je vysoká 216 m.
Podívejte se na žižkovské panorama a promítněte si větrný park 4 nebo 6 nebo 10 takto vysokých věží do krajiny Černovicka: na kopec V Padělkách mezi Černovicemi a Křečí, do údolí mezi Panské Mlýny a Vlkosovice nebo na louky nad Svatavou.
Na Vysočině je v současnosti v provozu 7 větrných elektráren na 3 místech s celkovým instalovaným výkonem 11,8 MW.
Poslední dvě byly postaveny v roce 2009 u obce Věžnice poblíž Polné na Havlíčkobrodsku. Tyto elektrárny jsou vysoké 126 m.
Ve vedlejší obci Brzkov mají díky VTE Věžnice problémy s bouřkami, krupobitím a záplavami. Změny mikroklimatu jsou investorem i úředníky bagatelizovány, přestože přináší občanům obce problémy s vodou nebo suchem.
Pavlov – 2 turbíny
výkon 4 MW
průměr rotoru 90 m
Pavlov II. – 2 turbíny
výkon 1,7 MW
průměr rotoru 52 m
Věžnice – 2 turbíny
výkon 4,1 MW
průměr rotoru 92 m
Kámen – 1 turbína
výkon 2 MW
průměr rotoru 90 m
Uvažuje se o větrném parku
4 nebo 6 nebo 10 ks turbín
o celkové výšce přes 200 m.
Výška VTE 200 m
= 7x 30 m silo ZD
Větrné parky se po vybudování přenosové soustavy mohou rozrůstat i bez souhlasu občanů.
Firma, která větrnou elektrárnu postaví, dostane dotaci z EU ve výši až 750.000.000 Kč
(30 mil Eur) na podnik a na investiční projekt.
Obce dostávají do rozpočtu obvykle 175.tis Kč/1 turbína.
V Pavlově 96.tis Kč/4 turbíny ročně.
Ve Věžnici 520.tis Kč/2 turbíny ročně.
Z toho obce hradí navýšené náklady na zničenou infrastrukturu.
Případná likvidace větrných elektráren se počítá v řádech vyšších desítek milionů Kč.
Pokud firma VTE postavila z dotací EU, je zavázána prodávat elektrickou energii na burzu do Lipska.
Z tohoto důvodu nemůže prodávat výrobce elektrické energie z VTE energii do Černovic přímo.
Rozměry i výkonem největší VTE Enercon E-138 byla instalovaná v roce 2023 v lokalitě Gruna - Žipotín v Pardubickém kraji s instalovaným výkonem 4,26 MWh, výškou věže 111 m a průměrem rotoru 138 m.
Délka lopatky je 69 m.
"Not In My BackYard" je v překladu "ne na mém dvorku" a označuje lidi s pozitivním přístupem k OZE, ale negativním postojem vůči výstavbě VTE v okolí jejich bydliště.
Zkratkou NIMBY označují investoři a úředníci občany a hovoří o nich jako o problému a překážce výstavby VTE.
Instalovaný výkon 4,5 MWh
Průměrná roční výroba 10.tis MWh
MPO ve spolupráci s MŽP, MMR a dalšími pokročilo ve zjednodušování a zrychlování povolovacích procesů.
Povolování výstavby nových větrných elektráren se díky novému stavebnímu řízení a dokončovaným legislativním úpravám zkrátí na maximálně dva roky, v akceleračních zónách dokonce na jeden rok.
Zásadním limitujícím faktorem pro výstavbu je průměrná rychlost větru ve výšce 100 metrů nad zemí.
Min. rychlost větru 6 m/s.
EIA (Environmental Impact Assesment) je proces, v rámci kterého se posuzuje vliv záměru (stavby, technologie či činnosti) na zdraví a životní prostředí. EIA je předstupeň pro udělení stavebního povolení u projektů, které by mohly mít negativní dopad na životní prostředí.
Proces EIA vede Krajský úřad nebo Ministerstvo životního prostředí. Proces EIA je v ČR upraven zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon 100/2001 Sb.).
Realizace záměrů výstavby VTE musí být v souladu s územními plány obcí. Obce mají možnost je na svém území vyloučit, regulovat nebo usměrňovat.
Obce nemají pravomoc zasahovat do záměrů obcí na vedlejších katastrech i přes to, že mají VTE blízko.
Občané a majitelé nemovitostí se mohou vyjádřit v petici adresované zastupitelstvu města.
Občané se mohou pro nebo proti výstavbě větrné elektrárny vyjádřit v místním referendu, které je pro zastupitele, za zákonem splněných podmínek, závazné.
Územní plán je závazná územně plánovací dokumentace určená k dalšímu rozvoji a lepšímu využití krajiny na území města Černovice.
Územní plán má sladit zájmy životního prostředí, hospodářství a společenství lidí obývajících naše území. Současně má napomoci udržet nebo zvyšovat životní úroveň současné a budoucích generací.
Zásady územního rozvoje (ZUR) stanovují základní požadavky na uspořádání území kraje, zejména vymezují plochy nebo koridory pro nadmístní záměry.
ZUR spravuje Krajský úřad v Jihlavě.
Strategie ochrany krajinného rázu Kraje Vysočina (SOKR), kterou spravuje Krajský úřad v Jihlavě.
SOKR nestanovuje přímo, kde je nebo není možné větrné elektrárny umístit. Jedná se o podklad pro rozhodování správních úřadů, o vodítko pro projektanty a investory a může sloužit jako zdroj informací pro obce i veřejnost.
Revize SOKR je zaměřena na umístění větrných elektráren a obdobně dominantních staveb, které se v prostoru mohou vyskytovat. Slouží k vyjasnění jevů, které jsou s nimi kolizní.
Jedná se o krajinné předěly a kulturněhistorické a přírodní dominanty. Revize SOKR prověřila a doplnila tyto jevy a hierarchizovala je. Dala jim určitou kategorii důležitosti. K bodovým jevům stanovila ochranné zóny a tyto zóny proložila skutečnou viditelností těchto dominant.
Revize SOKR uvádí, které dominanty je nutné chránit a z jakých vzdáleností a směrů je můžeme vidět.
Obec Věžnice odprodala v roce 2008 projekt VTE společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. za 10.000.000 Kč. Každý rok má dle smlouvy o spolupráci příjmy do rozpočtu.
V roce 2025 dostane finanční plnění 540.000 Kč + DPH za 2 větrné elektrárny.
VTE se staví mimo hlavní migrační trasy a hnízdiště chráněných druhů ptáků.
Před povolením větrné elektrárny se provede podrobný ornitologický výzkum s důrazem na migrační trasy orla mořského.
Výrobci turbín uvádí, že pomaluběžné otáčení vytváří vzduchový vír kolem lopatky, který ptáka nebo netopýra strhne, aniž by ho lopatka zasáhla.
Výpočet, jak rychle se konce lopatek pomaluběžné VTE pohybují, uvádíme výše. Rychlost konce lopatky dosahuje 129,6 km/hod.
Z toho lze dovodit, jakou šanci má pták nebo netopýr, pokud se do kolize s VTE dostane. Žádnou.
Atmosféra stín pohlcuje. Nejvíce negativně je stín vnímán u větrných farem.
Stín z dlouhých lopatek může být za určitých podmínek viditelný až na vzdálenost 4,8 km.
Stín je při pohybu lopatek a při stání odlišný. Pokud jsou listy v klidu je vizuální efekt negativnější.
Na turbíně VTE jsou umístěna světla. Svítí bíle nebo červeně. Svítí 24 hodin denně. Červená světla mohou být umístěna i na konci lopatek.
U větrných parků jsou světla hodnocena jako rušivá. Způsobují vizuální smog.
Blikající světla nočního osvětlení narušují blízké i vzdálenější okolí.
Zvuk s frekvencí pod 20 Hz je pod hranicí lidského slyšení.
Infrazvukem vznikají vibrace ve vnitřním uchu, které přímo působí na funkce mozku. Výsledkem jsou pocity podrážděnosti, úzkosti, strachu, hněvu až deprese. Lidé pociťují zvonění, hučení nebo praskání v uších. Infrazvuk působí negativně i na zvířata.
Rychle se otáčející listy turbín vrhají přerušované stíny.
Stroboskopický efekt nastává, když rotující rotor střídá stín a světlo mezi sluncem a člověkem nebo sluncem a zvířetem. Jev působí více severně od VTE proti jižnímu slunci. S rostoucí vzdáleností efekt mizí.
VTE musí splňovat předepsané hlukové limity. Normy stanovují maximální úroveň hluku 50 dB během dne a 40 dB v noci.
Novější větrné elektrárny limity splňují až od vzdálenosti 500 m od VTE.
Úroveň hluku u moderních VTE se pohybuje mezi 95 a 105 dB.
Pokud se námraza u novějších VTE vytvoří, větrná elektrárna se zastaví a spustí zahřívání, které umožní odmražení.
U větrné elektrárny ve Věžnici je umístěna cedule: "V případě specifických klimatických podmínek může dojít k padání ledu z lopatek vrtule. Pozor! Padající led."
Syndrom turbín byl vědecky zkoumán v případové studii.
V roce 2021 francouzský soud uznal odškodné lidem, kteří trpěli různými zdravotními problémy, bolestí hlavy, nespavostí, srdeční nepravidelností, depresemi, závratěmi, tinitem a nevolnostmi, způsobenými zvuky "srovnatelnými s neustále se otáčející pračkou" a "bílými blikajícími světly" poté, co bylo 700 metrů od jejich domu ve Fontrieu instalováno šest větrných turbín.
Větrné parky mívají v ČR obvykle 4 nebo 5 turbín. Mohou jich mít až 30.
Počet závisí na kapacitě elektrických sítí vyššího řádu.
Pro VTE nebyl zákonem stanovený limit počtu na km2.
Uvádí se 2 km. Pro 150 m vysoké větrné elektrárny v členitějším terénu jsou to 3 km.
Hluk větrných elektráren je pulsační a vysoce rušivý.
Ve větrném parku se hluk šíří mezi stožáry. Prostor je trvale vyplněn vysokým hlukem. Zvířata to vnímají velmi negativně a oblasti se vyhýbají.
Mezi příznaky syndromu větrných elektráren patří narušení spánku, bolesti hlavy, nevolnost, problémy s pamětí a soustředěním, ušní šelest a tlak v uších, různé druhy závratí, podrážděnost, rozmazané vidění, panické nápory spojené s pocity třesu nebo pohybu uvnitř těla ve spánku i během dne a také poruchy smyslu pro rovnováhu a polohu způsobené hlukem či vibracemi. Syndrom větrné elektrárny byl vědecky zkoumán v případové studii. Vědecky nebyl ověřen v praxi.
Optické efekty točících se dlouhých lopatek větrné elektrárny mají negativní vliv na psychiku.
Výstavba větrné elektrárny má smysl tam, kde je průměrná roční rychlost větru ve výšce 100 m nad terénem min. 6 m/s. Ve větších výškách je rychlost větru vyšší, proto se staví vyšší věže.
Dle větrné mapy jsou lokality Černovice s 5,8-6,3 m/s na hraně a Dobešov s 5,6 m/s pod hranicí 6 m/s. Při započtení redukce nadhodnocení o 10 % jsou obě lokality pod požadovanou hranicí 6 m/s.
Vliv větrných elektráren na zdraví člověka je obecně velice bagatelizován. V ČR není reálné vysoudit náhradu škody.
V Americe a už i ve Francii to možné je.
Pokud město s investorem vytvoří společnost s ručením omezeným a bude mít jen 10 % podíl, může se místo peněz dočkat jen vysokých nákladů na opravu infrastruktury.
Investor může projekt přeprodat, prodat podíl bez povinnosti plateb nebo peníze vyvést a zkrachovat bez likvidace.
Pokud město vlastní pozemky, může mít zasmluvněné pravidelné platby za pronájem.
Podíl na zisku pro město je nepatrný oproti obrovskému zisku pro investora.
Vyšší větrná elektrárna umožňuje levnější výrobu elektrické energie a zároveň využití méně větrné lokality.
Výška stožáru závisí na průměru rotoru. Dolní úvrať rotoru je přibližně v polovině stožáru a celková výška VTE je 1,5 násobkem výšky stožáru.
V Černovicích je dostupnost a kapacita elektrických sítí vyššího řádu zásadním limitujícím faktorem.
Větrné elektrárny mohou být pro ptáky rušivým prvkem, ke kterému se neodvažují přiblížit, využitelný prostor v krajině se pro ně zmenšuje. Ptáci jsou vytěsňováni z tradičních lokalit svého výskytu.
Migrační bariérou, které se snaží vyhnout, což zvyšuje jejich výdej energie.
Přímým nebezpečím, které plyne z rizika kolize s lopatkami rotoru.
kachna divoká
čáp bílý
poštolka obecná
káně lesní
Čápi, husy a labutě, kachny, dravci, brodiví, sovy, tetřevovití.
Zákonem stanovený limit počtu turbín na 1 km2 neexistuje.
Hustota v zahraniční praxi
1 turbína na 1-2 km2
Požadovaný počet turbín v ČR
1.300 ks
Průměrná hustota v ČR (požadovaná)
1 turbína na 60 km2
Ochrana přírody a krajiny:
migračně významné území
regionální biokoridor - RBC 731 Svidník
nadregionální koridor - K120 Čunkovský hřbet – Pařezitý / Roštejn
Černovický potok
4.2.2 ENERGETICKÉ SYSTÉMY
28) Větrné elektrárny nebudou povolovány.
Větrná energie je považována za udržitelný obnovitelný zdroj energie a má menší dopad na životní prostředí než spalování fosilních paliv. Větrná energie je proměnlivá. K dosažení spolehlivých dodávek elektřiny potřebuje skladování energie nebo jiné dispečerské zdroje energie. Pozemní větrné elektrárny mají větší vizuální dopad na krajinu než většina ostatních elektráren na jednotku vyrobené energie a menší výkon než větrné elektrárny na moři.
V době nadvýroby z OZE zdrojů musí být větrné elektrárny nuceně odpojovány od sítě, protože by mohly přetížit a tím poškodit elektrickou přenosovou soustavu. V době nadvýroby OZE je nejprve omezována dodávka z fotovoltaických elektráren. Nadvýroba způsobuje záporné ceny na burze elektrické energie. Provozovatelům OZE zdrojů jsou poskytovány kompenzace.
Stavba větrných elektráren není rentabilní a proto je provozovatelům garantována nejnižší výkupní cena elektřiny. Pokud cena na burze za denní cenu klesne pod tuto mez, je rozdíl provozovateli dorovnáván. Pokud cena elektřina tuto mez přesahuje, je zisk provozovateli ponechán. V roce 2024 vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu aukci na výstavbu větrných elektráren o souhrnném výkonu 35,2 MW, kde od doby zprovoznění v roce 2027 garantuje provozovateli na 20 let výkupní cenu alespoň 3469 Kč/MWh. V aukci byly vybrány projekty, které nabídly cenu v rozpětí od 2469 do 3469 Kč/MWh o celkovém výkonu 24,5 MW. Bez dotací většina větrných elektráren prodělává z důvodů garantovaných cen. Ziskové jsou příbřežní elektrárny v Severním moři, Baltském moři a pevninské v Severoněmecké nížině.
Při využití větrné turbíny jako zdroje pro elektrickou distribuční soustavu je nutné počítat s tím, že dodávky elektrické energie nejsou rovnoměrné a není možné je příliš regulovat. Je-li bezvětří, nevyrábí větrná elektrárna žádný proud. Při příliš vysoké rychlosti větru jsou turbíny kvůli bezpečnosti odstaveny z provozu. Fouká-li optimální vítr, vyrábí turbíny maximum proudu a distribuční soustava je zatížena nadměrnými přetoky elektrické energie z místa výroby na místo její spotřeby. Vyrovnání přetoků vyžaduje vysoké investice do přenosové soustavy, která je však následně využívána jen nepravidelně, což prodražuje konečnou cenu vyrobené energie. Kvůli výpadkům výroby větrných turbín je nutné mít v distribuční soustavě stále k dispozici alespoň stejný výkon stabilních zdrojů (tepelné nebo plynové elektrárny s rychlým náběhem), které výpadek mohou kdykoliv nahradit. Tyto záložní zdroje nejsou proto využívány trvale (slouží jako záloha), což dále prodražuje výrobu energie z větru a zvyšuje tak nepřímo její uhlíkovou stopu. Náklady na záložní zdroje elektrické energie (v době, kdy větrná elektrárna nevyrábí) jsou spotřebitelům účtovány jako součást regulované složky ve vyúčtování.